Možná jste o něm už slyšeli. Paul Potts je letošní vítěz soutěže Britain`s Got Talent, což je britská obdoba naší "Česko hledá Superstar". Na tom by nebylo celkem nic zvláštního, každou soutěž přece někdo vyhraje. Jenže Paul není jen tak někdo. Jeho příběh je dokonalým uskutečněním pohádky o Popelce, příběh, o kterém sní miliony lidí.

Paul Potts, který se ještě nedávno živil doplňováním zboží v Tescu a prodejem mobilních telefonů, nikdy moc sebevědomí neměl. Láska k hudbě a hlavně zpěv operních árií byly jeho jediným únikem ze všedního života, ve kterém ho provázela jen smůla a věčný nedostatek peněz.. Vrcholem všeho byly zdravotní komplikace, a následná nehoda, z jejíchž bolestivých následků se léčil několik měsíců.

Když před porotu soutěže Britain`s Got Talent předstoupil obézní, nesmělý chlapík na prahu čtyřicítky, v laciném saku z Tesca, budící dojem, že právě slezl s traktoru kdesi v Dolní Lhotě a prohlásil, že bude zpívat operu, členové poroty se na sebe s úsměvem podívali a bylo jasné, že čekají další zábavu ve stylu Hvězdné pěchoty. Předseda poroty Simon Cowell vyzval Paula ať spustí a udělal přitom jeden ze svých znuděných obličejů. Vzápětí mu ale doslova spadla čelist, protože to, co Paul předvedl, čekal opravdu málokdo. S obrovským nasazením a citem zazpívaná árie Nessun dorma z Pucciniho opery Turandot, nadšené ovace publika, spousta emocí a nakonec i slzící Amanda Holden, členka poroty, to vše vypadalo jako scéna z hollywoodského filmu. Těžko se to dá slovy popsat, proto zde máte záznam Paulova vystoupení:

Tohle video jsem si zkopíroval do svého PDA, které nosím všude s sebou a vždy když potřebuji povzbudit, nebo mám pochybnosti o svých schopnostech, pustím si ho. Na operu moc nejsem a nejraději ji mám v rockové, nebo metalové úpravě, ale Paul Potts mně svým zpěvem dostal. Ten člověk zpívá srdcem a je na něm vidět, jak moc to prožívá. Možná nemá úplně dokonalou techniku, o to víc ale dokáže přesvědčit svou upřímností, svým nesmírně talentovaným hlasem a obrovskou láskou k hudbě. Spolu s tím, že jde o velmi skromného a tichého člověka, je to kombinace, která z něj dělá sympaťáka roku a nadějného pokračovatele L. Pavarottiho. Podle mého mínění je Paul lepší.

Když Paul Potts dozpíval své Nessun dorma, bylo jasné, že prostě musí celou soutěž vyhrát. Pokud by se tak nestalo, dalo by se tušit, že s tímhle světem není všechno v pořádku. Ono totiž nejde jen o ten zpěv. Paul Potts je živoucím důkazem toho, že má cenu se snažit, rozvíjet svůj talent a pracovat na sobě za všech okolností, i když nám osud zrovna nepřeje. Je důkazem toho, že to jde a že slavným a úspěšným se může stát i skromný člověk bez ostrých loktů a protekce. Paul přišel, zazpíval a bezezbytku naplnil poslední slova jeho zamilované árie Nessun dorma: Vinceró = Zvítězím!

V současné době je Paul na svém prvním turné a sklízí obrovské úspěchy. Přál bych mu, aby zůstal stále takový jaký je, aby mohl dál rozdávat radost z hudby a hlavně naději druhým a aby mu jeho dar, který bezesporu má, dopomohl k lepšímu životu. Jeho CD, které po skončení soutěže vydal, se krátce po vydání stalo na Novém Zélandu platinovým. Nevíte náhodou, kde se dá koupit?