Dnes o půlnoci dojde ke zboření poslední "zdi", která nás až dosud oddělovala od Evropské unie a Česká republika se stane součástí takzvaného Schengenského prostoru. Zrušení hraničních kontrol je okamžik tak převratný, jakým bylo svého času zboření Berlínské zdi, nebo přestřižení ostnatých drátů mezi námi a západní Evropou a troufám si říct, že jeho význam předčí i samotný vstup naší země do EU. Tohle je totiž událost, která se bezprostředně dotýká nás všech a naše svoboda bude zase o trochu větší.

Je v tom určitá symbolika, že po rozpadu Československa na dva státy, se obě naše země zase spojí v jednotné Evropě. Podle mě je to jednoznačně pozitivní proces. Patnáctileté období odtržení od Slovenska bylo celkem zbytečné a můžeme být jen rádi, že je to už za námi a že jsme svědky této historicé události. Není to přece tak dávno, co jsme k výjezdu za hranice potřebovali různé výjezdní doložky, devizové přísliby, celní deklarace, povolení od Strany a spoustu dalších papírů, takže než si to člověk všechno na úřadech vyběhal a poštěstilo se mu jako jednomu z mála vycestovat, uteklo hodně vody. A to nemluvím o bytelných závorách a pohraničnících s ostře nabitými samopaly, odhodlaných kdykoliv je s vidinou opušťáku, nebo povýšení použít. Dnes stačí vzít řidičák, sednout do auta a jet. To je přece obrovský pokrok.

 O to víc mě vadí různá prohlášení z druhé strany hranic o nebezpečnosti tohoto kroku, o tom, že bylo lepší, když jsme byli drženi za plotem. Mají představu, že okamžitě po otevření hranic se na ně vrhnou zločinecké bandy z Čech a Polska, aby jim ukradli jejich majetek a páchali na jejich území všelijaku trestnou činnost. Nevím, jestli je to důsledek propagandy některých politických stran v Německu a Rakousku, nebo hluboce zakořeněná představa, že na východ od jejich hranic je území jakýchsi neandrtálců a barbarů bez sebemenší známky civilizace. Teď záleží už jen na nás, abychom je přesvědčili o tom, jak hluboce se mýlí.